Přejít na: Obsah | Hlavní menu | Patička

Chci jinak - Finanční koučink

Vztahy

Není zde "Vaše" téma? Napište

Jak poznám, že mi partner lže?

Těžká otázka pro Sašu a Sašu, ale je to holt součást našich životů a je potřeba se umět s takovou situací vypořádat. Podívejte na rozdíl mezi mužským a ženským pohledem na lež.

Saša
Saša

Trochu ošemetná otázka pro Sašinku. Obecně neradi prozrazujeme naše taktiky chování, zvlášť pokud jde o lhaní. Zkusme si nejprve položit základní otázku: Je lhaní vždy tak špatné, jak nás to učí v dětství? Když si sáhneme do svědomí, tak lžeme všichni a každý den. Jsou to drobnosti, např. nechce se nám s kolegyní na oběd, tak jí řekneme, že musíme pracovat a přitom jdeme s někým jiným nebo se nás někdo zeptá, jak se máme, a i když máme náladu pod psa, často řekneme báječně J Je potřeba rozlišovat lži, které jsou neškodně a které ubližují. Mezi tím, je však velmi tenká hranice. Už jen v tom, že pokud se naši lež nikdo nedozví, nikoho netrápí. Problém nastane, když to praskne. Jak se pak zachováme. Někdo se řídí heslem zatloukat, zatloukat, zatloukat, a když to praskne zatloukat. Měli bychom si uvědomit, proč vlastně lžeme a čeho tím chceme dosáhnout? Jestli nám to jen malinko pomůže, anebo řešíme složitou životní situaci, kdy třeba odcházíme od partnera.

Druhou stranou mince je, když někdo lže nám. Obecně platí, že pokud lžeme my sami, není to tak hrozný přečin, jako když někdo lže nám. Sobě si lež dokážeme vždy nějak odůvodnit, dokážeme vymyslet důvod, proč to vlastně děláme. A jak poznám, že mi partner lže? Na to neexistuje univerzální rada, někdo se začne chovat divně, jindy to praskne ze směru, který by nikdo nečekal a někdy se to zkrátka a jednoduše nedozvíme. Lež je problém v komunikaci a očekávání. Někdy nás partner nechce zklamat, jindy řekne, co sami chceme slyšet. Lži bolí, jsou kruté, ale jsou zkrátka součástí našeho života. Jsme jen lidi a my sami musíme zaujmout postoj, jak se se lží vypořádat. Co mě osobně vadí nejvíc, je situace, když už lež praskne a já se na to zeptám, očekávám, že dotyčný se k tomu postaví čelem a přizná barvu. A i když udělá průšvih, tak si ho mohu aspoň nadále vážit. Je to přeci chlap nebo přítel, kterého jsem si vybrala a vzhlížím k němu. Není ale nad pocit, když máme čisté svědomí, že dámy J A jak to máte Vy? Lžete si doma, třeba kolik stálo oblečení, nebo v kolik jste skutečně přišli v noci domů? Navazující téma se nabízí odpuštění, ale o tom zase příště.

Saša
Saša

Už slyším plno dámských názorů, že můj chlap doma mi nelže a pokud ano, poznám to. Dámy nechci Vám brat iluze, ale opak je pravdu. Dnes trochu prásknu mužské myšlení. Chlapy lžou hodně a někdy úplně zbytečně. Vychází to z podstaty našeho tahání trika před ostatníma, abychom byli lepší, silnější, výkonnější a hlavně v očích protějšků přitažlivější nebo menší lumpové. Někdy lžeme méně, jindy tlačíme na pilu nebo si taháme triko až ke kolenům. Od nevinné lži před kamarády o zaručeně nejmenší spotřebě našeho nejvýkonnějšího auta přes počet milenek oceňujících naše „Casanovské“ mistrovství až po závažnější lži. Ty jsou většinou praktikovány v partnerském vztahu. Třeba jedna nejznámější „Už dopíjím a jedu domů miláčku“. O přiznání počtu piv a panáku za večer ani nemluvě a co teprve garantovaná odpověď po pánské jízdě na otázku: Byly tam nějaké ženské? Odpověď si prosím doplňte podle svých zkušeností J

Neřídíme se heslem o zatloukání, jen se snažíme se tak nějak udělat ve Vašich očích krásnější a přitažlivější a mírumilovnější. Podle mě to vychází z toho, že jsme sami klamáni. Znám velmi málo žen, co dokážou opustit své obydlí nenalíčené. Večer se nám ale do náruče vrátí žena po koupeli odlíčena. Pro koho se hergot tak upravuje? O spodním prádle ani nemluvě. Do práce se nosí to nejlepší ze šatníku, ale doma partnerovi stačí to obyčejnější okoukané. Chápu, že to ženám zvedá sebevědomí, ale u nás mužů vyvolává pocit obelhanosti, a proto podvědomě děláme totéž na druhé straně.

Jsem se nějak rozvášnil, ale zpět k tématu. Pamatujte si, že kdo nechce lhát, nelže. Kdo lhát musí (lež je někdy milosrdná), tak zalže, ale pouze v nepodstatných věcech a je jen na Vás jestli z komára uděláte velblouda, když to zjistíte. Třetí varianta je lež velká. K té vedou dotyčného dvě cesty. Buď dotyčný potřebuje něco získat, nebo lží vyjádří to, co chce druhá strana slyšet. Tím jsem chtěl říci asi jedno: zamyslete se nad sebou, jestli dotyčný nelže jen kvůli tomu, že to od něj nepřímo očekáváte.

Jak ulovit milionáře?

Je Vaším cílem mít movitého partnera? A když ho máte, dokážete si ho udržet? Nad touhami, získáním a pokračujícím vztahem s bohatým partnerem se opět zamysleli Saša a Saša.

Saša
Saša

Snem každé ženy je mít doma zajištěného partnera. No jo, ale ne všichni pánové jsou milionáři. Co teď? Mít bohatého partnera vychází z evolučního hlediska, kdy se ženy starají o rodinu a muži zajistí potravu a bezpečí. V dnešní době, kdy zvládne dojít do supermarketu malé dítě, pokud má peníze, se tato funkce přeměnila na finanční zajištění. Svaly ustupují mozku.  Obecně platí, že více peněz se dá vydělat hlavou než holýma rukama. Položme si ale otázku, je skutečně výhoda mít partnera, který oplývá královským jměním nebo platem desetkrát větším než máte Vy sama, taková výhoda? Partnerský vztah je jako byznys. Možná se teď některá z Vás urazí, ale podle mě, je to tak. Partner Vám dá zajištění, ale co mu za to nabídnete Vy? Většina žen, které chtějí za každou cenu, mít vedle sebe movitého partnera, nabízí hezkou tvář, pevné poprsí, mládí a celkovou atraktivitu. Z toho kouká akorát průšvih. Okoukáte se, zestárnete, a pokud nenabídnete nic víc, je velká pravděpodobnost, že Vás partner dřív nebo později vymění za mladší kus. Slovo partner podle mě znamená rovný s rovným. Chovejte se tedy tak. Ukažte svému partnerovi, že máte vlastní projekty, koníčky, přátelé a svůj vlastní život. Nehledě na to, že po atraktivním a zajištěném partnerovi touží vaše konkurentky. Zvládnete to? Máte dostatek sebevědomí vyrovnat se se zájmem okolí o Vašeho miláčka? Pokud začnete žárlit, začnete se chovat nepřirozeně a pak jste už jen krok od toho, aby Vás partner vyměnil za někoho jiného třeba i méně atraktivního. Dejte partnerovi volnost, svobodu a určitě se Vám to vrátí v jeho přízni a lásce. Buďte zkrátka jen sama sebou…

Saša
Saša

Když jsem vyrůstal z telecích roků a chodil na moudra do hospody na pivo, tak jsem tam zaslechl jednu hlášku, které mi tenkrát připadala úsměvná, ale časem mi z ní začalo mrazit. Ta hláška zněla: Když už se blbě narodíš, můžeš si alespoň dobře lehnout. S postupujícími roky jsem čím dál více kolem sebe vnímal hon na bohaté pány různých věků. Na chlapce a chlapy, co měli něco více než jen dobré srdce a zdravý rozum. Měli i něco v kapse, což je činilo v jistém pohledu ještě krásnějšími. Nás chudé nikdo nelovil a tak jsme měli možnost vše s odstupem sledovat a hodnotit kreativitu slečen, a můžu to popsat. K čemu bych to tak přirovnal ten jejich lov? Už vím, k rybaření. Zkuste naházet všechny bohaté chlapy do rybníka jako kapry a snažit se je vylovit. Asi to nebude tak těžké, pokud zvolíte vhodnou návnadu. Pak stačí nahodit udičku a čekat. On se určitě chytne, a bude můj, nebo ne? Nesmíte zapomínat, že kolem rybníka sedí další stovky lovících paniček. A každá má svojí návnadu. Chce něčím zaujmout. A kaprů není mnoho. Co udělá zhýčkaný kapr, když je o něj takový zájem? Objíždí návnady a ochutnává. Nenechá se ulovit, ví, že přijdou další nové návnady každý den. Proč by se měl nechat vytáhnout, když je o něj stále zájem a krmení má dost? A rybářky se předhání ve vymýšlení čím dál rafinovanějších návnad, jenže konkurence je veliká. Takže pak přichází ke slovu intriky a podrazy. A kdo na tom vydělá? Zase jen kapr.

Proč píšu o kaprech a lovení ve spojení s milionářem? Možná si na tomto přirovnání mnoho žen uvědomí, že se ženou za něčím, co je namáhavé a neučiní je šťastnými. Pokud má žena to štěstí a uloví milionáře, musí automaticky počítat s nájezdem dalších žen, co nebyly úspěšné v lovu u rybníka. Tyto ženy se řídí heslem, že si aspoň dobře lehnou, když už se blbě narodily. A ruku na srdce, kdo dokáže být ve střehu 24 hodin v kuse? Opravdu chcete sedět doma a čekat na lepší lovkyni svého zlatého pokladu? Nebo ho zavřete do trezoru a budete jej otevírat jednou týdně na přeleštění? To je asi hloupost. Spíš bych Vám doporučil pravý opak. Vydejte veškerou energii na to začít vydělávat a stát se samotným zlatem. Není přece nic lepšího, než si volně plout v rybníce a vědět, že na břehu je plno lovců, co o nás mají zájem a udělají vše pro to, aby Vás měli doma jen pro sebe.

Hádáte se doma kvůli penězům?

Domácí hádky, časté téma s kamarádkou nebo kamarádem u kavy nebo v telefonu. Jak je to s penězi? Hádáme se kvůli závažným věcem nebo maličkostem?

Saša
Saša

Jedna z častých příčin sporů v domácnosti jsou peníze. Ať chcete nebo ne, peníze tvoří každodenní součást našeho života i společného soužití. Přemýšlela jsem, jaký je nejčastější důvod finančních hádek. Že by to bylo nové tričko, boty nebo drahá kadeřnice? V dnešní době si většinu těchto „krásných zbytečností“ dopřáváme s výčitkami svědomí, ať vlastními nebo vůči partnerovi. Vnímání mužů, co ženy potřebují je pochopitelně odlišné. Muži málokdy ocení, že jsme schopné si pořídit dvacátou kabelku s odlišným odstínem barvy a která se nám přitom tolik líbila a navíc jí nutně potřebujeme J Na druhou stranu také neskáčeme radostí, že si partner koupil novou vrtačku s příklepem nebo další činky.  Nejčastějším důvodem hádek bývají tedy „zbytečné výdaje“. Vždy je dobré si ponechat alespoň část peněz oddělených od partnera, ať si můžete sama spořit, investovat, jet na wellness víkend s kamarádkou nebo si dopřát bez výčitek čas od času nějakou tu zbytečnost. Tímto krokem nezasahujete do společného rozpočtu a předejdete zbytečným hádkám. Odlišným důvodem k hádkám bývají extrémní situace, když například jeden z páru přijde o zaměstnání. A pokud se nedaří v nejbližších pár měsících nalézt nové, hádky jsou na denním pořádku. V takovém případě už je dobré vyhledat odborníka, aby zmíněná situace nedopadla úplnou katastrofou.

Saša
Saša

Jako muž nepochopím na ženách ve spojení s penězi dvě věci. Proč utrácí za věci, které nepotřebují,  rozuměj - že už je mají v jiných odstínech a počtu, který nestačí vystřídat, a proč nám ještě tají skutečnou zaplacenou cenu. Třeba se časem najde žena, která mi to rozumně objasní, do té doby se budu řídit logikou chlapů. Vše je o vysvětlení a dorozumění. Pokud toto chybí, vznikají hádky o utrácení a hospodaření. Muži chápou, že si ženy rády dělají nakupováním radost, ale mělo by to mít hlavu a patu. Pochlubte se nám s novým kusem/účesem, dejte nám vysvětlení, proč je cena taková a maková a my to pochopíme. Nebo ne? Pokud nastanou hádky ve vztahu kvůli penězům, je to většinou nedorozuměním nebo nerovnoprávností výši příjmu mezi partnery. Pokud oba vydělají dostatek peněz na chod rodiny/vztahu, je vše ok. Problém nastane, pokud jeden z partnerů vydělá méně, vše odevzdá do rozpočtu a pak si chce tyto „moc je potřebuji“ věci koupit. Zákonitě se druhy staví na zadní, nelíbí se mu utrácení jeho peněz a je problém na světě. Mé doporučení se může zdát nereálné, ale ruku na srdce, kdo z Vás to vyzkoušel? Zkuste si po takové radosti a euforii z nového přírůstku nebo návštěvy u kadeřníka připravit i argument, kterým partnera odzbrojíte dříve, než se začne ptát a rozebírat cenu a potřebu. Vyzvedněte mu přidanou hodnotu novinky. Ukažte mu radost, kterou novinka způsobila, sebevědomí, které Vám narostlo, dobrou náladu, kterou okamžitě přenášíte na partnera. A pokud to nepomůže? Naučte se vytvářet si rezervy na tyto radosti ať už formou úspor nebo navýšením příjmu peněz. Nevíte jak? Naučím Vás to. A vy mi můžete vysvětlit ty dvě věci na počátku blogu.

Není zde "Vaše" téma? Napište